Opět jen krátký výběr tří nejlepších knih, které jsem přečetl v roce 2022.
Milan Kundera: Nevědění
Předposlední román Milana
Kundery byl sice napsán ve francouzštině, ale poprvé vyšel v roce 2000 ve
Španělsku. Francouzský originál se vydání dočkal po řadě dalších překladů v roce
2003, čeština si musela počkat až do roku 2021. Příběh emigrantky Ireny, která
se po sametové revoluci vrací z Paříže do Prahy, je nejen románem o
emigraci a nemožnosti návratu z ní, ale i o paměti a o tom, co si nepamatujeme.
Její příběh se prolíná s příběhem Josefa, dalšího emigranta, který přijel
do Čech na otočku z Dánska, kde žije. Dvě postavy putující krajinou svého
mládí stačí. Autor vyprávění vybrousil do tvaru diamantu, takže mu stačilo
zhruba 126 stran. Pak v knize následují poznámka překladatelky (Anna
Kareninová) a doslov (Sylvie Richterová). I celkových 152 stránek znamená jen
tenkou knížečku. Méně je někdy více.
Edward St Aubyn: Patrick Melrose II
Anglický spisovatel Edward St
Aubyn vydal v letech 1992 až 1994 silně autobiograficky zaměřenou
trilogii, ve které své alter ego pojmenoval Patrick Melrose. Další dva díly
vyšly v letech 2005 a 2012. V roce 2018 měla premiéru pětidílná
minisérie, ve které platilo pravidlo, že co román, to jeden díl. Titulní roli
ztvárnil Benedict Cumberbatch. Seriál jsem viděl. Dalším z jeho následků
bylo vydání předloh v českém překladu. Tady chválím přístup českého
vydavatele, který s přihlédnutím k rozsahu jednotlivých románů celou
pentalogii vydal ve dvou svazcích. Původní trilogii v prvním a novější
dvojici ve druhém. Ostatně autora i jeho postavu proslavil až román Mateřské
mléko z roku 2005, který je podle všeho vrcholem celé ságy. A dalo by
se napsat, že když už si v původní trilogii vyřídil účty se svým otcem,
pokračuje se svou matkou. Závěrečný román Konečně pak této laťky
nedosahuje, protože v něm ubylo dialogů a tvoří ho převážně dlouhé sondy do
niter postav. Knihu doplňoval doslov od překladatele Ladislava Nagyho.
Stephen King: Billy Summers
Titulním hrdinou dalšího románu
Stephena Kinga je špičkový nájemný vrah. Což je profese, která má svá specifika,
takže si hlavní hrdina v různých pasážích vyprávění říká jinak (David
Lockridge, Dalton Smith, Benjy Compson). A má pravidlo, že zabíjí jen špatné lidi.
Tahle zakázka je ovšem jiná. Znamená čekat na cíl nenápadně dlouhé měsíce a
hrát na sousedy divadlo. Ale pohádkový honorář mu umožní odejít do předčasného
důchodu a pověsit pušku na hřebík. Ale takovéto kšefty se v knihách ani
filmech většinou nevyvíjejí podle plánu. Nezapadl Billy mezi nové sousedy až
moc? A co všechno neví o tom, kdo a proč ho vlastně najal? V knize je sice
pár víceméně zbytečných odkazů na autorův slavný román Osvícení, ale
jinak si tentokrát vystačí zcela bez nadpřirozených motivů. Takže žádný horor,
tentokrát spíš kriminální thriller, ale špičkových parametrů. Od Kinga jsem
loni přečetl ještě samostatně vydanou novelu Později, která není tak
bezradná jako její název, ale na dlouho mi v paměti také neuvízne.
Žádné komentáře:
Okomentovat