Na začátku roku 2023 jsem absolvoval tři koncerty, na které jsem měl vstupenky zakoupené už předem. Pak jsem absolvoval dovolenou na Havaji, ze které jsem se dlouho vzpamatovával nejen finančně, načež přišla druhá série koncertů v závěru roku. O všech mohu říci, že nezklamaly má očekávání. Nebo aspoň ty kapely, kvůli kterým jsem na ně vyrazil. Protože na pár koncertů jsem vyrazil kvůli předkapelám (Molybaron a Ignea). A pak ne vždy stálo za to zůstat až do konce (Fear Factory).
![]() |
Kapela Ignea na promo fotce |
Co se týče nových CD, tak rok
začal tím, že jsem album Steva Vaie nazvané Vai/Gash vyhrál
z časopisu Spark. Což je jedině dobře, protože hudebně za poslouchání
stojí, ale netrvá ani půl hodiny, takže bych si ho pravděpodobně za cenu
běžného alba nekoupil. Seznam dalších novinek v mé sbírce: Ray Alder: II,
Haken: Fauna, The Winery Dogs: III, Redemption: I Am the Storm,
Phil Campbell and the Bastard Sons: Kings of the Asylum, Keep of
Kalessin: Katharsis, Alice Cooper: Road a Gaia Mesiah: Vlnobytí.
(Alba kapel Phil Campbell and the Bastard Sons a Gaia Mesiah jsem si pořídil na
jejich vydařených koncertech.) V digitální formě (MP3) mi do počítače
zavítalo nové album The Agony: Rising.
![]() |
Obal nového alba skupiny The Agony |
Nejvýjimečnější kousek
v mé sbírce si zaslouží vlastní odstavec. Záznam koncertu John Williams
& Berliner Philharmoniker: The Berlin Concert je celkem na čtyřech
nosičích. První dva jsou klasická audio CD, na třetím je tentýž koncert ve
video podobě na disku Blu-ray. Ovšem čtvrtý disk s třetí verzí téhož
koncertu označený jako Pure Audio Blu-ray je pro mne naprostou novinkou. Ale i
u něj si mohu vybrat mezi zvukovými formáty Dolby Atmos, DTS-HD Master Audio
5.1 a PCM Stereo, jen s o řád vyšším datovým tokem oproti video nosiči.
Otázku, zda mám tak dobrou aparaturu (a sluch), abych poznal rozdíl, nechávám
bez odpovědi.
![]() |
Král filmové hudby a jeho koncert |
O osm kousků se rozšířila i
moje skromná sbírka vinylů. Přes Aukro jsem si koupil album Vladimír Mišík: ETC…
3. Z e-shopu Sparku mi došla pětice titulů Pink Floyd: Animals
(2018 Remix), The Dead Daisies: Radiance, M. Efekt: Svět hledačů,
Výběr a 2LP Fleetwood Mac: Live. (M. Efekt a bezejmenný Výběr jsou alba
kapel Blue Effect a Pražský výběr původně vydaná v divné době, ve které
sice mohla vyjít, ale nikoli pod zažitými názvy kapel.) Po koncertech jsem si
koupil alba Molybaron: The Mutiny a Ignea: Dreams of Lands Unseen.
Molybaron prodával za stejnou cenu i aktuální album. Já jsem si vybral to
minulé, protože je na dvou vinylech, které se přehrávají rychlostí 45 otáček za
minutu. Dva vinyly jsou víc než jeden. 😉 Celkově je to
mé třetí album, kvůli kterému si musím občas vyzkoušet, zda jsem nezapomněl,
jak se na mém gramofonu ručně provádí změna rychlosti. Když to shrnu, je to pět
alb s několik desetiletí starou hudbou, dva následky koncertů, plus jedna
výjimka z pravidla (The Dead Daisies). Myslím, že to dobře vypovídá o tom,
jak k vinylovým deskám přistupuji.
![]() |
Následky koncertů |
V prosinci jsem si
pořídil nový mobil, do kterého jsem se rozhodl nepřenést veškerou hudbu
z toho předchozího, ale pouze novinky ne déle než rok staré. Takže
najednou žádný Dream Theater, Devin Townsend, Disillusion a další kapely, které
patřily k mým nejpřehrávanějším. Na začátku roku 2024 jsem kompletně
smazal paměť mého běžeckého přehrávače a provedl s ním něco podobného. Ze
začátku dost šok, ale už jsem si zvykl… 😊
Bonusové video na závěr:
Žádné komentáře:
Okomentovat